„V západní Evropě lidé dlouhou dobu znali pouze plakáty, které Alfons Mucha vytvořil během svého pobytu v Paříži. Neznali však jeho olejomalby, které dnes tvoří hlavní část jeho umělecké reputace,“ vysvětluje Marcus. Dodává, že rozhodnutí věnovat se odkazu svého pradědečka vnímal jako přirozený krok, protože k České republice vždy cítil silné pouto, i když žil dlouho v zahraničí. „Podle filozofie Alfonse Muchy chceme, aby jeho dílo mohli vidět lidé po celém světě. Nikdy to nemělo být jen výsadou salonů pro bohaté, ale přístupné všem,“ říká Marcus a zdůrazňuje, že tuto myšlenku nadace stále následuje. Kromě ochrany díla kladou důraz i na jeho zpřístupnění – proto otevírají muzea nejen v Praze a dalších světových metropolích, ale také ve vesnicích a menších městech, která byla pro Muchu významná. Pořádají tematické výstavy inspirované tématy, která pro něj byla důležitá.
Dozvíte se také, co tvoří koncepci nově otevřeného Mucha Muzeum v Paláci Savarin, kde můžete vidět Muchova neznámá díla, která na výstavě mají celosvětovou premiéru nebo například nejlepší výběr plakátů z Paříže. Výstavní prostor v barokním paláci Savarin navrhla světově uznávaná architektka Eva Jiřičná.
Co Marcuse Muchu přimělo opustit filmovou kariéru a věnovat se rodinnému odkazu? Jak lidé v různých částech světa vnímají dílo Alfonse Muchy? Jak Nadace Alfonse Muchy funguje?
Odpovědi najdete v našem novém dílu podcastu. Nově otevřené Mucha Muzeum v Paláci Savarin můžete navštívit i během Prague Art Weeku 25.
