Výstava Pneuma Alchemy v galerii The Design představuje setkání Pauly Benčaťové a Davida Krňanského, jejichž tvorba se pohybuje mezi intuicí a strukturou. Společným tématem je transformace – neviditelné procesy změny, které se odehrávají v materiálu i v našem vnímání. Benčaťová používá keramiku jako médium pro zachycení pomíjivých gest a energií. Její objekty nesou otisky spontaneity a emocí, stávají se záznamem jak vnitřních procesů, tak působení času a chemických reakcí. Krňanský naopak pracuje s obrazem na hraně mezi malbou a objektem – jeho geometrické kompozice a ztlumené barevné škály zkoumají vztah mezi znakem a plochou, mezi řádem a expresí. Výstava je tak prostorem, kde se umění proměňuje v nástroj osobní i kolektivní proměny. Výstava otevírá otázky identity a neviditelných sil, které ovlivňují naši zkušenost ve světě neustálých proměn.
Do 24. května máte ještě poslední možnost vidět výstavu Křehké vztahy v Bold Gallery, kterou kurátorsky připravil Adam Hnojil, propojující tvorbu Alžběty Baštové a Vojtěcha Hrubanta, která se na první pohled jeví jako kontrastní – emocemi nabitá malba versus geometricky strukturované sochařské a grafické experimenty. Přesto mezi nimi vzniká silné napětí a vzájemná rezonance. Oba se dotýkají témat identity a vnímání, každý jiným jazykem: Baštová skrze syrová gesta a proměnlivou emocionalitu, Hrubant prostřednictvím archetypálních forem a precizní práce s materiálem. Výstavní prostor funguje jako symbolická architektura sběru, třídění a transformace – jako místo, kde se spojují viditelné a neviditelné vazby mezi oběma přístupy. Nacházené objekty zde získávají nový význam a vytvářejí prostředí pro zkoumání hranic poznání, těla i obraznosti. Křehké vztahy nejsou jen konfrontací dvou autorů, ale sondou do prostoru, kde se protiklady proměňují ve sdílené otázky.
V Kunsthalle Praha zase můžete navštívit výstavu Volání lesa česko-amerického uměleckého dua Kristýny a Marka Milde, kteří dlouhodobě zkoumají vztahy mezi každodenním životem, kulturou a přírodou. Výstava nabízí výběr nových i starších děl, v nichž se les stává symbolem propojení, vytrvalosti a paměti – nikoliv pouze fyzickým prostorem, ale živým partnerem lidské kultury. Autoři kombinují poezii a kritický pohled prostřednictvím soch, instalací, animací i koláží, které vznikaly během více než deseti let. Nová díla vytvořená přímo pro Kunsthalle, jako Arbomobil – newyorský taxík prorůstající severoamerickými stromy – a imerzivní animace Volání lesa, složená z tetování s motivem stromů, zkoumají hluboce zakořeněnou lidskou touhu po spojení s přírodou. Dlouhodobý projekt In-Tree-Net pak poukazuje na neviditelné propojení městské infrastruktury s přírodními systémy a stírá hranice mezi vnitřním a vnějším světem. Ve svých dílech Mildeovi neznázorňují přírodu, ale nechávají ji aktivně pronikat do každodennosti – čímž vytvářejí prostor pro nový způsob vnímání vztahů mezi člověkem a prostředím.
