PAW TIP#06: LETNÍ TIPY NA VÝSTAVY

Kam v létě za uměním? Máme pro Vás hned několik tipů na výstavy, které stojí za návštěvu. V centru současného umění DOX na vás čeká bohatý program: hyperrealistické obrazy Hynka Martince, metafyzická díla Viktora Pivovarova reflektující současné krize a také výstava Orhana Pamuka „Útěcha věcí“, která propojuje příběh s předměty a časem. Museum Kampa nově otevřelo výstavu „Z očí do očí – OKO v umění 1900–2025“, která představuje motiv oka nejen jako fyzický orgán vidění, ale i jako symbol poznání, kontroly a digitálního dohledu, a to od Kupky přes Dalího až po současné autory a autorky. The Chemistry Gallery představuje výstavu Vojtěcha Horálka, kde figury otevírají téma vztahu těla, přírody a rekreačního prostoru. Ve SPOT Gallery najdete skupinovou výstavu „Internality“, která se soustředí na introspektivní témata identity, tělesnosti a paměti. Galerie NoD zase výstavou Adama Vačkáře propojuje umění, vědu a spiritualitu skrze fenomén invazivní rostliny bolševníku velkolepého.

Aktuální výstavy v centru současného umění DOX

Centrum současného umění DOX nabízí v létě bohatý a různorodý program skládající se z hned několik samostatných výstav. Kromě nově otevřené výstavy David Lynch: Up in Flames můžete navštívit další výstavy, které se tematicky i formálně liší, ale spojuje je sociální a kulturní přesah. 

První z nich je samostatná výstava Hynka Martince, jednoho z nejvýraznějších českých hyperrealistů. Martinec kombinuje klasickou malířskou techniku s moderními motivy a digitálními zásahy. V jeho dílech se objevují prvky antiky, baroka i moderního světa, a často pracuje s motivem citronu – který funguje jako symbol neutrální, ale zároveň nabitý významem. Jeho obrazy přinášejí napětí mezi minulostí a současností a otevírají otázky, jak vnímáme historický odkaz v digitální éře. Výstavu můžete navštívit ještě do 24. srpna.

Druhá výstava představuje Viktora Pivovarova, legendu ruské neoficiální scény. Jeho nová díla se věnují tématům metafyziky, absurdity a zoufalství, ale doprovází je i humor. Výstava reaguje na současné krize a otázky smyslu umění, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Třetí projekt nabízí unikátní pohled na tvorbu Orhana Pamuka, který propojuje literární a vizuální umění. Výstava „Útěcha věcí“ vychází z jeho známého románu Muzeum nevinnosti, prezentuje originální artefakty, kresby a videa, které otevírají dialog mezi příběhem, předměty a časem.

Museum Kampa: „Z očí do očí – OKO v umění 1900–2025“ 

Výstava Z očí do očí – OKO v umění 1900–2025 v Museum Kampa představuje fascinující průřez motivem oka v moderním a současném umění. Oko zde není jen fyzickým orgánem vidění, ale stává se symbolem vhledu, poznání, ale i dohledu a kontroly. Tento starobylý symbol má hluboké kořeny v mytologii, náboženství i umělecké tradici a od počátku 20. století prošel v umělecké tvorbě významnou transformací.

Výstava nabízí rozmanité médium a techniky – od malby přes sochu, video až po objekty na papíře. Zastoupení mají významní autoři jako František Kupka, Salvador Dalí nebo Toyen, kteří oko používali v různých rovinách – od surrealistických vizí po abstraktní formy. V dobách, kdy se svět stále více digitalizuje a technologie umožňují neustálé sledování, výstava působí jako metafora našeho vědomí i narušené soukromé sféry. Součástí jsou i díla současných umělců a umělkyň, kteří reflektují jak estetiku, tak i politické a sociální souvislosti spojené se zrakem a viděním. 

The Chemistry Gallery: „Venuše a znakoplavci“ 

Výstava Venuše a znakoplavci The Chemistry Gallery v Holešovické tržnici představuje tvorbu Vojtěcha Horálka, který se zaměřuje na neobvyklé pohledy na lidské tělo a jeho vztah k přírodnímu prostředí, především v kontextu letního rekreačního prostoru. Horálek využívá neobvyklých průhledů a malby na zadní stranu obrazu, přičemž jeho motivy odhalují bizarní, někdy až groteskní figury, které jako by vynořovaly z povrchu či plochy.

Téma koupaliště, slunce a vody je zde zpracováno nejen jako idylické prostředí odpočinku, ale také jako místo sociální interakce a současného odcizení. Figurální motivy jsou zvláštně deformované, často působí jako monstrózní hybridy mezi člověkem a přírodou, což vybízí k zamyšlení nad naší tělesností a ekologickými souvislostmi. Horálkova práce reflektuje i širší otázky vztahu člověka k jeho okolí. Prostředí, které je obvykle spojeno s relaxací a zábavou, se zde stává místem neklidné a paradoxní existence. Výstava kombinuje osobitou poetiku, odkazy k mytologii, dějinám umění i biologii a otevírá otázky, jak vnímat a prožívat naši dobu plnou paradoxů.

SPOT Gallery: „Internality“ 

Výstava Internality v SPOT Gallery představuje komorní a intimní setkání děl českých a slovenských umělců a umělkyň, kteří se zaměřují na introspektivní témata jako jsou identita, tělesnost, paměť a mezilidské vztahy. Výstava nabízí širokou škálu médií – od malby a kresby přes objekty až po multimediální instalace.

Autoři jako Radoslav Bigoš, Veronika Šrek Bromová, Mark Ther, Lukáš Cinkanič, Andrej Dúbravský nebo Alžběta Krňanská pracují s hlubokými osobními příběhy, které však často přesahují individuální rovinu a otevírají univerzální otázky o lidské existenci.

Výstava je prostor pro tiché, ale intenzivní dialogy mezi díly, které často zkoumají skryté vrstvy vědomí a vnitřních prožitků. V konfrontaci s každodenní „vnějškovou“ realitou představují umělecké „internality“ formu obrany i sebepoznání.

SPOT Gallery tak nabízí návštěvníkům prostor pro zastavení a zamyšlení nad tím, co se odehrává uvnitř nás, v našich emocích a vzpomínkách, které definují naši identitu i vztahy k okolnímu světu.

Galerie NoD: „A Garden of Shifting Minds“

V Galerii NoD můžete až do 31. července vidět výstavu Adama Vačkáře A Garden of Shifting Minds, která zkoumá komplexní vztahy mezi přírodou, kulturou a lidským poznáním prostřednictvím fenoménu invazivní rostliny bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Výstava, kurátorovaná Pavlem Kubesou, vychází z dlouhodobého výzkumu Adama Vačkáře a zapojuje řadu odborníků z různých disciplín, od biologie přes psychologii a krajinářskou architekturu až po spirituální a umělecké praktiky. Bolševník je zde představován nejen jako invazní druh, který zasahuje do evropských ekosystémů, ale také jako symbol migrace, kolonialismu a kulturních transformací, které otevírají otázky hranic mezi přírodou a kulturou, původním a cizím, bezpečným a nebezpečným.

Výstava nabízí mentální „zahradu“, kde se prolínají různé způsoby poznání – vědecké, intuitivní i filosofické bez hierarchie a s cílem podnítit novou politiku citlivosti a péče o jinakost. Instalace kombinují tradiční materiální techniky, jako je modelování či analogová fotografie, s multimediálními formáty včetně soch, videí a performancí. Tělesnost a materialita jsou přitom důležitým prvkem, protože umělecké dílo chce zprostředkovat neverbální poznání, které přesahuje logické chápání a sahá k prožitku, citlivosti a zkušenosti.