Každé dílo zde plní dvojí roli: utváří věcnou, materiální strukturu bytu a zároveň jeho „lidskou“ vrstvu, v níž se odehrávají vztahové situace blízké každému z nás, kdo někdy sdílel kuchyňský stůl, prázdninové ticho či zažil chaos při stěhování. Díla vybrané malířské trojice ve svých zátiších i situačních scénách v pomalém voyeurském tempu mapují sdílené lidské rituály péče, paměti a intimity.
Výstava se tak divákům pokouší zprostředkovat zdánlivě známý a přece překvapující prostor, v němž se nostalgie prolíná se současností, prchavost času s touhou po trvalosti a jemnými odkazy na každodenní humorné situace, které ve vlastních obydlích prožil či právě prožívá každý z nás.