Clauda
Olga Krykun: Stardust for Tomorrow
20. 6. – 18. 7. 2026
Olga Krykun ve výstavě Stardust for Tomorrow pracuje s vizualitou, která na první pohled působí melancholicky, křehce a téměř bezbranně. Třpytivé květiny, dívčí tváře, huňatí pejsci nebo dekorativní motivy však nejsou pouhou hrou s kawaii estetikou a jazykem populární kultury. Pod jejich povrchem se otevírá zkušenost války, ztráty a nejistoty, která zásadně proměňuje způsob, jakým tyto obrazy čteme. Krykun vychází mimo jiné ze vzpomínek na devadesátá léta na Ukrajině a na prostředí obchodu se suvenýry, jehož produkty cirkulují mezi různými geografiemi, od Oděsy po Čínu. Svět levných dekorací, kýčovitých předmětů a globalizovaných obrazů se v její tvorbě stává materiálem pro odkrývání politických vrstev. Roztomilost zde funguje jako nástroj, který umožňuje mluvit o bolesti jiným jazykem – skrze křehkost a zdánlivou nevinnost. Květiny v jejích obrazech mohou být znamením oslavy, vzpomínky i smutku. Výstava tak ukazuje, jak blízko k sobě mohou mít něžnost a bolest.
KodlContemporary
it’s giving real
16. 6. – 23. 8. 2026
Umělci a umělkyně: Sarah Bechter, Václav Boštík, Arvida Byström, Hugo Canoilas, Natacha Donzé, Jan Kostohryz, Tadeáš Podracký, Gabriela Těthalová, Kristian Touborg
Skupinová výstava it’s giving real se zaměřuje na současný stav obrazu a na to, jak se proměňuje naše schopnost rozlišovat mezi realitou, fikcí a reprezentací. Vizuální kultura dneška je zahlcena obrazy, které se často vzdalují svému původnímu referentu a začínají fungovat samostatně – jako znaky, atmosféry, projekce nebo konstrukce důvěryhodnosti. Výstava sleduje obraz jako všudypřítomný záznam, který spoluutváří naše porozumění světu. Zastoupení umělci a umělkyně se pohybují mezi malbou, objektem, prostředím a digitálně podmíněnou zkušeností. Otevírají otázky, jak vzniká význam, důvěra v něj, nebo jaké kulturní návyky ovlivňují náš způsob vnímání. Dialog současných pozic s dílem Václava Boštíka zároveň připomíná, že nejistota obrazu není jen příznakem digitální doby. Téma vidění, orientace a vztahu mezi obrazem a skutečností se v umění vrací opakovaně a v různých historických situacích.
HIDDEN Bořivojova
Dora Hlinková: Čury Mury Fuk
7. 7. – 5. 9. 2026, Vernisáž: 7. 7. 2026, 18:00
V HIDDEN Bořivojova se už 7. července otevře sólová výstava Čury Mury Fuk Dory Hlinkové. Hlinková pracuje jako sběratelka drobných situací. Místo velkých událostí a jednoznačných příběhů sleduje fragmenty, které se v paměti udrží právě svou nenápadností. Její malby vyrůstají z procházek, táboráků, koupání v řece, společného vaření nebo tichých momentů, které postupně získávají vnitřní význam. Výstava Čury Mury Fuk ukazuje malbu jako způsob uchovávání emocionální hustoty zážitku. Opakující se motivy ohňů, řek, lesů, zvířat nebo sdílených jídel vystupují jako místa, kde se koncentrují vztahy, blízkost a čas strávený s druhými. Hlinková skládá mapu situací, které se zdály obyčejné, ale zpětně se ukazují jako nositelé významu.
C12 Gallery
Michal Synek: Afterimage
17. 6. – 24. 7. 2026
Výstava Afterimage představuje aktuální tvorbu Michala Synka, v níž se obraz stává záznamem pohybu, soustředění a vrstvené paměti. Název výstavy odkazuje k jevu doznívajícího obrazu – vizuální stopě, která přetrvává i poté, co původní podnět zmizel. Právě tento stav mezi přítomností a dozvukem je pro Synkovu malbu určující. Autor pracuje s gestem jako s nositelem času. Malířská plocha u něj působí jakoprostor, v němž se zachycují zbytky pohybu, rytmu a vnitřní zkušenosti. Abstraktní malby tak nevypovídají pouze o okamžiku svého vzniku, ale i o tom, co mu předcházelo a co po něm zůstává. Výstava se dotýká témat paměti, osobního návratu k tvorbě i neviditelných souvislostí, které formují naši zkušenost.
HYB4 Galerie
Jan Vytiska: Do vsi, kam jsi nikdy neměl zabloudit
12. 6. – 29. 8. 2026
Kurátor: Michal Štochl
Jan Vytiska ve výstavě Do vsi, kam jsi nikdy neměl zabloudit představuje malířský svět, který čerpá z folklóru, lidových vyprávění a venkovské imaginace, ale zároveň se vyhýbá nostalgii. Tradiční motivy se u něj mění v současnou mytologii, v níž se známé prostředí stává podivným, neklidným a často znepokojivě živým. Vytiskovy obrazy obývají bytosti na pomezí lidí, zvířat, masek a mytických postav. Krajina je pro autora psychologickým prostorem, v němž se odehrávají rituály, setkání a neurčité příběhy. Výraznou roli hraje práce s detailem – ornamentem, dekorem, textilem, barevnou strukturou a drobnými symboly, které obrazům dodávají vrstevnatost. Výstava ukazuje Vytiskovu tvorbu jako místo mezi tradicí a její současnou reinterpretací, mezi ironií a vážností, mezi pohádkou a noční můrou. Je to vstup do vsi, která působí povědomě, ale od začátku je jasné, že se v ní pravidla běžného světa neřídí úplně známým řádem.
