Meet The Scene

Jennifer Braun je kritička umění, edukátorka, specialistka na sociální média a certifikovaná překladatelka do snadno srozumitelného jazyka působící v Kolíně nad Rýnem. Každý týden publikuje recenze výstav na svém Substacku The Gen Z Art Critic, který čtou lidé v 87 zemích. Zaměřuje se zejména na výrazné absolventské výstavy a umělecké scény východní Evropy a Balkánu. Společně s Larsem Fleischmannem moderuje německý podcast A Bigger Schnack, věnovaný uměleckému prostředí v Porýní. Píše sloupek POV GEN Z pro KUNSTFORUM INTERNATIONAL a přispívá také do časopisů Monopol Magazin, CRISP, Frieze a Stadtrevue. Byla nominována na stipendium Jürgen Pronto Foundation/AICA Germany pro kritiku umění 2026/27.

Přednášela mimo jiné v Kunstverein Hamburg, Kunstakademie Düsseldorf, University of Bonn, LabK NRW a Bauhaus-Universität Weimar. Pro vzdělávací oddělení La Biennale di Venezia vedla komentované prohlídky během pěti ročníků od roku 2021. V současnosti vede sociální média v organizaci WESTSTERN, režíruje krátké filmové portréty umělců a působí také jako překladatelka pro významné umělecké instituce. Je rovněž členkou porot několika prestižních uměleckých cen.

Henriette Bretton-Meyer je hlavní kurátorkou New Carlsberg Foundation, soukromé a nezávislé nadace pro umění se sídlem v Kodani. Dříve působila jako kurátorka v Kunsthal Charlottenborg (2013–2026), kde byla zodpovědná za kriticky oceňované samostatné výstavy umělců a umělkyň, jako jsou Małgorzata Mirga-Tas, Aleksandra Domanović, Thao Nguyen Phan, Jeremy Deller, Cao Fei, Mohamed Bourouissa, Laure Prouvost, Miriam Cahn, Eva Koťátková a další. Předtím byla ředitelkou Overgaden (2006–2012), kde se podílela na rozsáhlé proměně instituce v profesionální centrum současného umění.

Henriette Bretton-Meyer získala magisterský titul z dějin umění na University of Copenhagen a Humboldtově univerzitě v Berlíně a také magisterský titul v oboru Fine Art Administration and Curatorship na Goldsmiths College v Londýně.

Joseph Chen (on/oni) je kurátor, výzkumník a umělec působící v Hongkongu. V současnosti je ředitelem pro kulturu v Eaton HK, kde vede kulturní program a partnerství zaměřená na společenský dopad. Spolupracuje s institucemi a organizacemi, jako jsou Art Basel Hong Kong, M+, Tai Kwun, Queer East Festival a Nowness Asia. Dříve připravoval a řídil výstavy a veřejné programy v předních hongkongských uměleckých institucích Para Site a Videotage. Během své kurátorské praxe spolupracoval se stovkami umělců na výstavách, performancích a nových uměleckých zakázkách. Mezi jeho nedávné spolupracovníky patří Joshua Serafin, Xavier Le Roy, Natasha Tontey, Young Boy Dancing Group a Melati Suryodarmo.

Vedle institucionální práce se věnuje vlastní umělecké praxi. Je spoluzakladatelem Virtue Village a zakládajícím členem Video Cypher, kde se aktivně zabývá samoorganizovanými modely a kolektivní uměleckou tvorbou.

Anna Kuznetsova je historička umění a lektorka s více než 25 lety mezinárodních zkušeností z USA, Číny, Evropy a Střední Asie. Působí ve správních radách několika organizací a aktivně se podílí na rozvoji kulturních iniciativ po celém světě. Je ambasadorkou Amsterdam Art a hostující lektorkou na Sotheby’s Institute of Art v Londýně, Webster University v Ženevě a Tashkent Architecture and Construction University, kde přednáší o trhu s uměním, současných uměleckých praktikách a průsečíku umění se společenskými a politickými otázkami.

Je také sběratelkou umění a v Amsterdamu má veřejně přístupnou multimediální sbírku. Je držitelkou bakalářského titulu z dějin umění (summa cum laude), magisterského titulu z mezinárodních vztahů, titulu LLB a MBA v oboru Art Business.

Anna Meinecke je kurátorka, novinářka a specialistka na digitální strategie působící v oblasti současného umění v Berlíně. Studovala kulturní studia, teologii a archeologii v Berlíně a mediální studia v Amsterdamu. Dříve působila jako šéfredaktorka online magazínu gallerytalk.net, který se věnuje současnému umění, a také píše jako novinářka pro ZEIT ONLINE a Hessischer Rundfunk. Pro gallerytalk.net pravidelně psala o začínajících umělcích a umělkyních, recenzovala výstavy a informovala o dění na evropské umělecké scéně, včetně Brussels Art Week a Prague Art Week.

Jako kurátorka se podílela mimo jiné na několika ročnících Weserhalle Art Auction společně s malířem Norbertem Biskym, kde vybírala díla z otevřených přihlášek pro benefiční aukce galerie. Vedla také rozhovory s umělci, například s Clemensem Kraussem v Haus am Lützowplatz v Berlíně. Žije a pracuje v Berlíně a vedle své redakční a kurátorské činnosti působí jako nezávislá novinářka a specialistka na digitální strategie.

Katia Porro je kurátorka, autorka a překladatelka. V současnosti je ředitelkou In extenso v Clermont-Ferrand a šéfredaktorkou francouzského časopisu o současném umění La Belle Revue. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na sociální a politické dimenze zastavěného prostředí, a to v domácím i městském kontextu, na interiéry a architekturu v jejich fyzických i psychologických podobách, absurditu dominantních systémů – administrativních i vládních –, objekt jako nositele afektů, jazyk a překlad a také regresi a zranitelnost jako formy moci.

Gregorio Lucena Scarpella vede Global Cultural Districts Network (GCDN), členskou organizaci sdružující více než 70 kulturních distriktů po celém světě. Jejím posláním je zlepšovat kvalitu městského života prostřednictvím umění, kultury a kreativních průmyslů. Je zodpovědný za strategii a rozvoj sítě, péči o její členy, celoroční program aktivit a výzkumu a také za její hlavní každoroční setkání, jehož několik ročníků kurátorsky připravil a vedl v různých městech po celém světě.

Zajímá se o kulturní distrikty jako nástroje správy, diplomacie a propojování lidí a o to, co znamená dobře je vést v komplexním a konfliktním světě. Jeho práce se soustředí na vytváření platforem pro setkávání, facilitaci a budování vztahů, které umožňují fungování mezinárodní sítě v různých kulturních kontextech. Gregorio získal magisterský titul v oboru Arts & Cultural Management na King’s College London a bakalářský titul z komunikace a anglické lingvistiky a literatury na Université de Neuchâtel. Narodil se v Brazílii v multikulturní rodině a vyrůstal ve Švýcarsku. Hovoří plynně anglicky, francouzsky, portugalsky a italsky.

Wang Shuman je kurátorka a autorka. Narodila se v Nanjingu a v současnosti působí v Hongkongu jako přidružená kurátorka v Tai Kwun. Ve svém současném výzkumu a kurátorské praxi se zaměřuje na mikročasovost prostorů pohyblivého obrazu, mocenské vztahy a politiku touhy zakódovanou v digitálních technologiích a na plasticitu jazyka. Kurátorovala výstavy samostatně i ve spolupráci s dalšími kurátory. Patří mezi ně první institucionální samostatné výstavy průkopníků videoartu Bruce Naumana a Zhang Peiliho v Hongkongu. Podílela se také na výzkumně zaměřených skupinových výstavách, jako jsou Stay Connected: Art and China since 2008 a The New Survivors.

V letech 2017–2023 působila v OCAT Shanghai, kde dohlížela na přípravu a realizaci výstav, včetně několika vlastních kurátorských projektů. Její psaná a kurátorská praxe se dlouhodobě zaměřuje na pohyblivý obraz a mediální umění. Iniciovala a organizovala několik projekcí a podílela se na výzkumu, psaní, editaci a archivaci publikací a výstavních katalogů věnovaných mediálnímu umění.

Patrik Steinhauser je umělecký profesionál, kurátor, galerista a poradce působící na pomezí současného umění, institucionální sféry a mezinárodního trhu s uměním. Od července 2026 zastává pozici uměleckého ředitele Slovenské národní galerie (SNG) v Bratislavě, kde se zaměřuje na uměleckou strategii, mezinárodní spolupráci a posilování pozice instituce v evropském uměleckém prostředí.

Společně se svou ženou Bonni Steinhauser založil Steinhauser Gallery, která navázala na jejich dřívější působení v roli sběratelů a poradců v oblasti umění v Mnichově. Steinhauser původně vystudoval finance, postupně se však začal stále více zajímat o širší ekosystém umění – umělecké přístupy, struktury trhu, instituce a vztahy, které je propojují.

V roce 2020 se manželé přestěhovali do Bratislavy, vedeni přesvědčením, že umělecký potenciál střední a východní Evropy zůstává nedostatečně propojený s mezinárodním uměleckým světem. Steinhauser Gallery otevřela svůj stálý prostor v roce 2023 a od té doby rozvíjí mezinárodně orientovaný program a spolupráci s umělci a institucemi napříč Evropou.