Vladimír Véla: Fenomenologie hodnot

Vladimír Véla je malířem, u kterého lze zkoumání jevů vnímat jako jedno z integrálních východisek vlastního autorského úsilí. Není tak úplně podstatné, zda je právě tento cíl vědomý, nebo jde o logické východisko komplexní autorské vůle. Hodnota je zde podstatnou veličinou, která spoludefinuje úlohu zobrazovaného. Samotný proces zkoumání v malbách Vladimíra Vély je komplexní, funkční a nebývale koncentrovanou analýzou. Procesem, který není přímo odvislý od rozsahu malířské plochy nebo pestrosti barevné škály. Jde o v mnohém původní a autentický proces, který je prostý prvoplánových šablon a řešení.

Vladimír Véla ve svých malbách tiše, ale především velmi nenásilně říká, že ne vše, co je představeno v určitém základním (funkčním) nastavení a podobě, je nutně zastaralým, zpátečnickým a překonaným. Jistým způsobem čím dál větším skupinám vnímatelů ukazuje, že někdy málo je ve své podstatě nejvíce. Jindy zase říká, že méně je přesně tak akorát.