Sedmý díl podcastu NET se věnuje práci kurátora a odlišnostem kurátorské práce v oblasti muzeí, galerií a soukromých sbírek. O své zkušenosti s budováním sbírky pro Kateřinu a Jakuba Havrlantovi se s námi podělil Ján Gajdušek.
Ján Gajdušek, mladý kurátor, jenž má za sebou dva úspěšné projekty, které přispěly ke zpřístupnění výtvarného umění širší veřejnosti. Ve veřejném prostoru je to knižní průvodce galerijní scénou v Praze s názvem Kurátor a v online prostředí platforma Origoo. Aktuálně studuje na Katedře teorie a dějin umění na pražské UMPRUM, od roku 2019 stojí za výstavním programem galerie Holešovická Šachta a je kurátorem sbírky Havrlant Art Collection.
„Paní Meda Mládková stála na začátku mého zájmu o umění, potkal jsem ji v roce 2012 na vernisáži Milana Grygara, poté jsem získal práci produkčního v Museu Kampa a díky tomu jsem pronikl do umělecké praxe,“ vysvětluje Ján Gajdušek, jak se skrze setkání s Medou Mládkovou nadchnul pro současné umění a doplňuje, jak setkání s přední českou sběratelkou a zakladatelkou Musea Kampa ovlivnilo i Kateřinu Havrlant.
„Později jsme s Kateřinou a Jakubem Havrlantovými navštěvovali výstavy a umělecké ateliéry a v roce 2015 jsme se dohodli na systematičtější spolupráci. Padlo rozhodnutí, že by mohla vzniknout sbírka, která se bude zaměřovat na to nejmladší umění,“ dodává Ján Gajdušek. Práce kurátora soukromé sbírky obnáší hodně produkční práce, kontinuální komunikaci s umělci a sledování vývoje v rychle se vyvíjejícím prostředí. Na základě mnoha faktorů pak kurátor dává sběratelům doporučení, protože kolekce by měla v konečném výběru rezonovat s jejich vkusem.
„Privátní sbírky, které kurátora nemají, jsou často „zaplevelené” věcmi, které tam nepatří, nemají konzistenci. I Meda Mládková postupovala úplně stejně, člověk, který doporučoval umělce jí, byl přímo Jindřich Chalupecký,” uvádí Gajdušek učebnicový příklad spolupráce na vytváření kvalitní sbírky.
V Havrlant Art Collection je nyní zastoupeno více než 150 uměleckých děl od 37 umělců.. „U některých umělců se už v raném věku dá vidět, že v tvorbě jsou celou svou osobností, že neskončí a že to dělají nejlíp, jak mohou – někdy až vědeckým způsobem. Nejen, že do toho dávají kus sebe sama, ale že jsou i výborně vzdělaní a mají přehled o tom jak vypadá současné umění ve světě,” popisuje Gajdušek, jakým způsobem se snaží predikovat co přetrvá a jaká díla obstojí i za pět, deset a více let.
K odběru podcastu se můžete přihlásit na Spotify a Apple podcasts.
