NET – V SÍTI UMĚNÍ: ONDŘEJ HORÁK a KRISTÝNA KOČOVÁ

Autor:Lenka Bakešová

Desátý díl podcastu NET se věnuje umění z pohledu evropského art managementu. Proč je kultura dobrá investice? Jak se v příštích letech promění evropská kulturní politika a ekonomika kultury? A jak mohou kreativní odvětví přispět k tomu aby byl přechod na „zelený deal” krásný?

O možnostech rozvoje kulturních a kreativních odvětví na úrovni EU hovoříme s Ondřejem Horákem a Kristýnu Kočovou z Kreativní Prahy, kanceláře, která podporuje koncepční rozvoj kultury a kreativních odvětví v metropoli pod patronátem pražského magistrátu. 

Kreativní Praha je také úzce navázána na mezinárodní síť kreativních center European Creative Business Network a díky tomu se na podzim 2022 v Praze sjeli odborníci z mnoha odvětví kreativních průmyslů na konferenci European Creative Industries Summit, jejíž hlavní teze v rozhovoru artikulujeme.

Záznam konference ECIS, která stanovila hlavní témata na budoucnost, zelené tranzici a udržitelnost v umění, najdete na Youtube kanále Kreativní Prahy zde pod hesly ECIS DAY 1 – 2, to nejdůležitější pro vás shrnujeme v podcastu.

ECIS DAY 1: Caroline Norbury (Can CCIs have solutions to society’s most challenging problems?)

„Kultura hraje strategickou roli ve formování prostředí, ve kterém žijeme a je strategickou investicí moderní společnosti,“ uvedla Caroline Norbury, výkonná ředitelka Creative UK, organizace, která aktivně lobuje za celé kreativní odvětví Velké Británie. 

„Z dat Creative UK víme například to že kultura prospívá lidskému zdraví, přispívá k soudržnější a demokratičtější společnosti, víme že lidé kteří navštěvují například koncerty a výstavy se navzájem více respektují, nemají tendenci se radikalizovat a naopak obrušují hrany společnosti,“ doplňuje Kristýna Kočová.

Potenciál výtvarného umění ale i celé kultury je obrovský a nyní nastává doba, kdy z něho bude celá společnost těžit,“ vysvětluje Ondřej Horák.

ECIS DAY 1: Johanna Leissner (Strengthening cultural heritage resilience for climate change)

Johanna Leissner, předsedkyně evropské skupiny Cultural Heritage Resilience for Climate Change hovořila o ochraně památek a veřejného prostoru ve vztahu k změně klimatu a hrozbám spojeným s environmentální krizí.

Na příkladu brutalistní budovy Nové scény Národního divadla uvádíme, co hrozí moderní architektuře. „Během kumulativních environmentálních, ekonomických, uprchlických a dalších, jdou priority politiků a firem jinam a je výrazně omezen rozpočet na rekonstrukci kulturních památek,” vysvětluje Kočová. Budovu tak ohrožuje primárně finanční krize a následující neschopnost se o tyto památky adekvátně postarat a zachovat je pro budoucí generace. 

ECIS DAY 1: Kirsten Dunlop (Role of CCIs in social transformation in the context of climate change)

O kulturních a kreativních odvětvích, jako řešení nejpalčivějších společenských problémů, mluvila na konferenci Kirsten Dunlop – CEO European Institute of Innovation and Technology – programu KICK – Climate-KIC. 

Ptáme se, jaké cesty a nástroje změny pro kulturní odvětví ve vztahu k green dealu vytyčila?

Jednou z cest je edukace veřejnosti, ale i insiderů umělecké obce. Ondřej Horák doplňuje, že: „Nesmíme zapomínat na lidi mimo centra. Je potřeba vysvětlit, proč se v životě neustále edukovat, a proč je kultura jednou z nejlepších inspiračních zdrojů. Na západě už to vědí, pouze už se věnují spravedlivé distribuci těch možností.”

„Musí to být krásné,” říká Kirsten Dunlop o tom, jak mohou kreativní odvětví provést společnost zelenou tranzicí.

To se týká hlavně velkého evropského programu (kterému se říká duše green dealu),“ vysvětluje Kočová. Nový Bauhaus, přichází s motem beautiful – sustainable and together. Krásný tady chápeme v tom nejširším a nejdemokratičtějším pohledu na věc, estetická  samozřejmě, protože je potřeba aby to lidé přijali tak jim to musí být příjemné.

Kromě iniciativy Nový Bauhaus, doporučuje sledovat také Evropský inovační a technologický institut, český Národní plán obnovy, nebo se zapojit do sítě ECNB.

„Ta změna je v tom, že jak společnost, tak korporáty si díky novým technologiím více uvědomují, že je potřeba hledat inspiraci v kreativních odvětvích. To pole je obrovské a je to úplně nový pohled na umění. Je to pro nás nepředstavitelné, ale je to vývoj a vize vyspělého světa na několik let dopředu,” uzavírá Ondřej Horák odpovědí na otázku, kam expanduje současné umění v 21. století.