Díky čemu je možné založit a vést několik projektů na ráz? Je klíčem dobré a dlouhodobé plánování? Nebo naopak flexibilita? „Myslím že je v tom hodně štěstí, taky naše povaha, jsme hrozní entuziasti a optimisti. Možná jsme i trochu megalomani. Klíčem k úspěchu je kolektiv mladých lidí, které baví s námi spolupracovat. Jinak by to nešlo,“ říká Lucie Havlová.
Lucie Havlová je absolventkou Vysoké školy chemicko-technologická v Praze. Po studiu pracovala v oblasti technických polymerů, poté se v roce 2004 společně Tomášem Hendrychem vydala do světa umění a založila společnost Happy Materials, která svým konceptem propojuje technologie s uměním. V jednom domě na Břevnově nyní provozuje českou knihovnu materiálů MatériO a magazín Material Times, galeri Kuzebauch, jenž vystavuje především české sklo a Šumnou bibliotéku. Aktivity Havlové a Hendricha se navíc nedávno rozšířili do historické barokní sýpky v Lamberku, kterou zachraňují.
Název firmy Happy Materials vznikl podle jejich první výstavy, která představovala druhy polymerů a jejich užití. V roce 2011 si začali všímat knihoven materiálů v Americe a ve Francii, a tu francouzskou se jim pak díky evropskému grantu podařilo přenést do Česka.
Havlová osvětluje, že po MatériO přibyla galerie, časopis. Všechny projekty se v čase vyvíjí a propojují ale i vzdalují. Galerie vznikla tak, že v rámci jednoho projektu Happy Materials zkoumali použití skla, konkrétně odlévaných skleněných cihel. „Často se nám ozývali architekti a designéři ze zahraničí a ptali se na české sklo, tak jsme se o něj začali přirozeně více zajímat. Kvalita výtvarníků, škol a zpracování skla je tu na velice vysoké úrovni. Podle nás sklo patří mezi materiály budoucnosti,“ vysvětluje Havlová proč se v galerii Kuzebauch soustředí zejména na sklo.
„Časopis jsme po té založili kvůli tomu abychom mohli sdílet případové studie, když někdo daný materiál dobře použije, něco kvalitního z něj vymyslí. Chtěli jsme aby se to dozvěděli ostatní. Hlavní motivace byla sdílení těch příběhů,“ říká Hvalová a dodává že posléze vzniklo i několikkrátkých filmů.
Projekty Lucie Havlové a Tomáše Hendrycha, postupují různými směry, podobně jako neregulovaný říční tok, nebo mycelium si hledají a klestí cestu. Vedení projektů, si pak v jejich případě můžeme představit jako “tykadla” která ohmatávají příležitosti a rozhodují jakou nejlepší cestou se vydat.
Nejtěžší období projekty Havlové potkalo během covidu, kdy museli zavřít galerii i knihovnu a rozpustit redakci časopisu, to byl podle ní pád který si předtím nedokázali představit. „Pomohl nám entuziasmus a velká podpora kolegů, zachránila nás dobře rozprostřená síť našich kontaktů a komunita lidí kolem nich,“ uzavírá Havlová.
Spolupráce je podle ní klíčem k budoucnosti a udržitelnosti jejich podnikání. V posledních letch upustili od prodeje online a nerentabilně vidí i účast na velkých veletrzích skla a designu. Oproti tomu nové spolupráce na výstavách se zahraničními galeriemi jim nejen dává smysl, ale dělá i radost.
K odběru podcastu se můžete přihlásit na Spotify a Apple podcasts.
Podcast byl realizovaná za podpory Státního fondu kultury.
