Světová aukční síň Sotheby’s zařadila v roce 2020 obraz Radky Bodzewicz do své podzimní aukce. Podle jejích slov zařazení do aukce odstartovala její samostatná výstava v Bold Gallery téhož roku. Sama Radka popisuje, že její úspěch přišel neplánovaně a její kariéra je založená na spoustě náhod. Přesto má ale umělkyně ve výstavní činnosti daný logický řád, který ji umožňuje neustálý posun. Pracuje totiž v cyklech a důležitý je pro ní plán do budoucna, který ji přináší stabilitu.
Podstatnou roli pro kariérní vývoj Radky Bodzewicz hraje také zastoupení Galerie Bold. Po ukončení uměleckých škol umělci a umělkyně pociťují nejistotu, sama Radka popisuje, že se hlásila na spoustu Open Callů, které pro vysokou účast nevycházely, bylo složité jen tak sama od sebe oslovovat kurátory. Právě s tím ji potom pomohla galerie, která se pro ni stala jakýmsi backgroundem, dodala ji support během celého roku, vydala ji publikaci, usnadnila komunikaci s kurátory a přinesla další důležité momenty pro její kariéru.
Radka Bodzewicz představila v Galerii Bold letos v červnu výstavu Paradise Lost, která nese podtitul Augmented&Experience Reality Art Exhibition. “Jednalo se o výstavu, která v sobě měla skrytou další výstavu pomocí rozšířené reality, používala jsem v ní mobilní telefony diváků, kteří galerii navštívili. Místo toho aby si fotili obrazy, tak používali mobilní aplikaci, kdy namířili na obraz a ten jim spustil další obraz. Je to takový způsob animace, říkám tomu pohled do obrazů, je to možnost koukat se na obraz jiným způsobem. Není pro mě primární ukazovat rozšířenou realitu, pořád svou práci stavím na vizualitě obrazu, je to pouze přidaná hodnota.” popisuje svou samostatnou výstavu Radka a dodává, že v roce 2019 začala používat virtuální realitu v malbě, pomocí které si chtěla vyzkoušet aktuální trendy a experiment s novými technologiemi. Ve své vlastní tvorbě potom chtěla právě digitální technologie prolnout, což ji umožnila právě rozšířená realita. Podle jejích slov využívá toho, že se telefon se stal naším třetím okem a máme ho pořád u sebe. Divák si tak může pustit další vrstvu obrazu.
Mezi náměty umělkyně patří spojení zdánlivě odlišných přístupů, témata čerpají z historie a dalo by se říct i prehistorie. Některá z nich zpracovává čistě digitálně tak, že je nemůžeme v realitě spatřit. Virtuální realita je pro ni technickým prvkem, který může malbu posunout. “Inspiruji se literaturou a podhoubím, které mě fascinuje, o kterém čtu, které každodenně žiju. Témata jsou různá, mění se podle toho co mě zrovna zajímá. Dlouho to byl Eliade, který mě dovedl k hledání obrazu a symbolu, kterému všichni rozumí, napříč národností, časem, věkem, prostorem. To jsou principy, které můžeme podobně číst i v náboženství. Věci, které se neustále opakují a my jim dodnes rozumíme. Může se jednat o barvu, tvar – i v této jednoduchosti hledám jazyk, kterému bude člověk rozumět, aniž by k tomu musel číst kvanta literatury, ačkoliv své cykly vždy literaturou zaštiťuji,” popisuje Radka náměty, které ve své práci využívá. Popisuje také, že objevuje archetypální bytosti, vrací se k Jungovi a chápání archetypu jako takového. Zajímají ji symboly, které se objevují napříč kulturami a kterým rozumí lidé z různých kulturních kontextů. Právě digitální přesah její práce může být v tomto ohledu dalším rozšířením možného předání.
Kam by se budoucnost umění měla posouvat? Radka si pro svět umění přeje, aby umění zůstalo v lidských rukou, protože cítí zvláštní nejistotu, ze které ale ráda vychází ve své práci. Dále si přeje, aby umělecká scéna udržela svou svobodu, bez strachu z toho vyjadřovat se a dělat, co vychází z osobní potřeby umělců a umělkyň.
K odběru podcastu se můžete přihlásit na Spotify a Apple podcasts.
Podcast byl realizovaná za podpory Státního fondu kultury.
