Výstava Myšlení obrazem s podtitulem Vizuální události Miroslava Petříčka, předního českého filosofa, jenž se zabývá reflexí vizuálního umění několik desetiletí, je výstavou, na které je návštěvník vyzýván k přemýšlení, třeba nad tím, co je to obraz, ale i k fyzickému prožitku, který pomáhá navodit architektonické pojetí expozice. Podoba výstavy je z velké části určena výběrem z tvorby umělců, jimž se Petříček ve svých textech dříve věnoval (mimo jiné i v knize Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé (2009). NA výstavě jsou vystavena díla více než 40 umělců a umělkyň, mezi nimi například Mária Bartuszová, Jana Bernartová, Rudolf Fila, Magdalena Jetelová, Tom Kotik, Eva Koťátková, Václav Krůček, Jiří Matějů, Pavel Mrkus, Jaromír Novotný, Kateřina Šedá, nebo Adriena Šimotová. Vystava potrvá do 28. 1. 2024.
Všechna tři patra v Domě U Kamenného zvonu mají společného jmenovatele, a tím je film jako vyprávění v galerii. Výstavní projekt Myslet filmem se zaměřuje na způsoby, jakými současné audiovizuální umění filmovou řeč nejen posouvá, ale i navrací k jejím kořenům.
V prvním patře se nachází výstava Jakuba Jansy The Garden of Problems, který poprvé na jednom místě shrnuje epizody z cyklu Club of Opportunities natočené od roku 2017 až do současnosti. Každá z nich odkrývá anatomii mytologie a postupy vyprávění příběhů prostřednictvím různých žánrů, které se pohybují od dramatu po absurdní komedii s příchutí nadsázky, ironie, humoru, satiry a patosu Jansa taktéž poukazuje na všeobecnou komercionalizaci příběhů a filmu. Jansa v jednotlivých dílech tematizuje společenské problémy dnešní doby, zpochybňuje autority a hierarchické vztahy. Jako kulisy vyprávění mu slouží globalizovaný svět zeleniny, hlavním aktérem je pak charakter podceňovaného českého celeru. Setkáme se zde ale i s vědmou (Ester Geislerová), která ironicky nevidí do budoucnosti, stejně tak s Celeristou (Jan Kostiha) hybridním postavou napůl člověka a napůl celeru, nebo postavou hvězdného světového avokáda. Výstava se ptá, zda získá kořenová zelenina, celer pozici na avokádovém toastu nebo zůstane pracovitým základem do bujonu? A formou bajky tak odkrývá současné společenské problémy třídních a kulturních vztahů. Výstava v druhém patře dává prostor současným českým umělkyním a umělcům ((Lea Petříková, Zbyněk Baladrán, Tomáš Svoboda, Ján Mančuška) ve sklepních prostorách Domu U Kamenného zvonu se nachází „zero waste“ film Radka Brousila Can You Still Feel the Butterflies?
6. a 18, 12.2023 od 18:00 se konají komentované prohlídky výstavy The Garden of Problems.Na rozhovor s autorem Jakubem Jansou u příležitosti této výstavy, se pak můžete těšit v nadcházejícm díle podcastové série PLAN_T
Signal Festival a Galerie hlavního města Prahy během dvou večerů 12. a 13. prosince rozsvítí český barokní klenot Zámek Troja čtyřmi audiovizuálními instalacemi. Oslaví tak adventní čas a svátek svaté Lucie, který je dle lidové pranostiky spojován s nejdelší nocí v roce. Výstavní projekt Svatá Lucie představí díla Kláry Horáčkové, Jana Poše, Karla Šimka, Chrise Saltera & Alexandra Sauniera, která promění zámecký interiér i exteriér v barokně-digitální slavnost světel. Zažijte jedinečnou předvánoční atmosféru rozsvíceného Zámku Troja – vždy od 17 do 24 hodin, vstup je zdarma.
Umělci Chris Salter (CH) a Alexandre Saunier (FR) uvedou na fasádě zámku dynamickou audiovizuální projekci díla SNN#2, která pracuje se vztahem světla a pohybu a byla součástí výstav v několika předních evropských galeriích. Centrální fontánu zámeckého parku rozproudí site-specific instalace Kolektor od Jana Poše, vycházející z geometrické souměrnosti zámeckých zahrad a reflektující metaforický význam kašny, spojitost vody a energie a jejich proměn v čase. Prostor hlavního zámeckého sálu a jeho barokní freskovou výzdobu rozehraje světelnými odrazy zrcadlové kinetické dílo Ghost in the Machine od Kláry Horáčkové, které v kombinaci mohutného toku zvuku a obrazu vyvolává až metafyzický prožitek. V konírně Zámku Troja vytvoří speciální laserovou projekci s názvem Event Horizon Karel Šimek. Dílo svým názvem odkazuje k astrofyzikálnímu termínu, který definuje neviditelnou hranici obklopující černou díru, za kterou se v důsledku extrémní gravitační přitažlivosti nemůže dostat nic, dokonce ani světlo. Zámecká konírna se tak na dva večery promění v pomyslný bod, ze kterého není návratu.
Po oba dny bude možné navštívit také světelný workshop, který bude volně přístupný pro všechny věkové kategorie. Návštěvníci si pod odborným vedením lektorského oddělení GHMP budou moci vyrobit vlastní lampičku nebo se zapojit do experimentální kresby se světlem. Workshop proběhne v Eko-ateliéru, který se nachází ve spodní části zámecké zahrady a má bezbariérový přístup. K odpočinku pak přímo vybízí nově otevřené Bistro Karel, které proměnilo bývalý domek zámeckého zahradníka na gastronomickou oázu.
